Aktuálně

Inscenace Burgán představuje trojici zasloužilých matadorů generace X, které sledujeme při jejich marném pachtění se po opětovném nastolení “normálního” řádu světa. Postavy samotné se točí ve smyčkách svých obsedantních rituálů, ze kterých už nejsou schopné a možná ani ochotné vystoupit.

Na začátku projektu stála inspirace skutečnými postavami veřejného života, obohacenými o určité aspekty popkulturních figur, zejména z dětské literatury nebo populární hudby. Inspirace dětskou literaturou je také nenápadnou a ve výsledku téměř neviditelnou poctou tvorbě režiséra Jana Kačeny.

V projektu Burgán se Handa Gote vrací k předchozím “komornějším” pracem, především k inscenacím Rain Dance a Metal Music, které se snad v rámci specifické tvorby skupiny dají označit za více “herecké” a méně intermediální. Stejně jako v případě inscenace Rain Dance, která vznikla na základě kritického postřehu Romana Sikory, že české nezávislé divadelní skupiny se nevyjadřují k aktuálním současným problémům, odvíjí se
téma nové práce od skrytých neuróz současného světa, manifestovaných ve více či méně kryptických divadelních obrazech.

BURGÁN (burgunda, burgyně, burkoň, burák, burka) - krajový název pro krmnou řepu.
Příklady použití:
“Vysadili jsme burgán, aby bylo co pro krávy.”
“To si vy mladý neumíte ani představit, jak jsme to my měli těžký! A taková nouze byla, že jsme museli jíst burgán!”

Připravili: Hybler, Dörner, Procházka, Svatoš, Švábová, Havlová, Němec, Skála
Produkce: Maria Cavina, Jedefrau. org

Handa Gote Research & Development se věnuje experimentování s dramaturgií, začleňování nedivadelních prvků do své práce a vývojem vlastního pojetí post-dramatického a post-spektakulárního divadla. Dlouhodobě se inspiruje vědou a technikou. Skupina provádí kontinuální výzkum divadelní řeči, laboratorní práci v oboru zvukového a světelného designu, při současném zpochybňování výše zmíněných disciplín. V letech 2019 - 2025 jsou rezidentním souborem divadla Alfred ve dvoře.