Emily

I find ecstasy in living

Autoři a umělecký tým, info:

Připravil:

Švábová, Smolík, Procházka, Mizerová, Hybler, Freudl

Délka:

60 min

jazykově bezbariérové

Premiéra:

26/06/2008 v divadle Alfred ve dvoře

Koprodukce:

jedefrau.org, MOTUS o.s. – produkce divadla ALFREDVEDVOŘE

Podpořily:

Ministerstvo kultury ČR, hl. m. Praha

Představení bylo inspirováno životem a poezií Emily Dickinson, ženy, která se rozhodla žít mimo společnost a uzavřít se ve světě svého psaní.  Druhým inspiračním zdrojem byl internet, jako novodobá encyklopedie lidské osamělosti. Kde byla dříve přijímána samota jako výzva ke kontemplaci, nebo jako možnost sebepřekročení, rozmělňuje ji dnes internetová komunikace do řady malých izolovaných momentů. Namísto vzdorování faktu samoty nacházíme jeho popírání a unikání v řadě nových identit, vytvářených podle momentální potřeby.

Představení EMILY komunikuje převážně zvukem. Kompozice z útržků skladeb, šumů a hluků vzniká přímo na jevišti a tvoří pak spolu s pohybem a projekcí jeden celek. Zazní v něm básně Emily Dickinson i texty lidí, kteří se samoty bojí a prostřednictvím internetu někoho nebo něco hledají. Autentické texty blogů a inzerátů vnímáme jako silné výpovědí o dnešních lidech a jejich existenciální úzkosti.

"I find extasy in living"

Emily Dickinson

Ohlasy v tisku:

„Tvář osvícená lampičkou, pozorně schýlená nad pracovní desku,vyzařuje přesně to soustředění, které během představení Emily pozvolna pohlcuje i diváky."

Magdalena Platzová / Respekt 27/2008

„Sledujeme ji, jak nám zpívá dětskou odrhovačku, jak tančí, jak si cosi píše, jak si čímsi šteluje, jak se převléká, jak nám mizí pod maskou, jak nám před očima žije niterným životem. Sledujeme ji reálnou, sledujeme její obraz na několika projekcích přenášených přes sebe, slyšíme ji živě či v modulované smyčce. Je to osamělá žena, je to žena, která má svou samotu ráda, která je jejím obrazem. Je to naše Emily a my jsme její voyeurské publikum. (...) Celý útvar má pak charakter kapesní laterny magiky, kterou lze sbalit a ukázat třeba přátelům při večírku ve vlastním obýváku."

Ondřej David / A2 32/2008

„Emily Dickinsonová byla obyčejná žena, která žila v letech 1830-1886. Když zemřela, její příbuzní se rozhodli rozebrat její majetek do posledního smetáku. Ke svému šoku přitom našli čtyřicet knih plných básní, které Emily psala ve volném čase. A zrodila se básnická legenda, tichý solitér, který nevolal po slávě, ale prostě se chtěl jen vyjádřit. Tato nevšední osobnost i další solitéři se stali inspirací pro inscenaci Emily, jejíž premiéra se odehraje 26. června v pražském divadle Alfred ve dvoře. Za její realizací stojí skupina Handa Gote."

-les- MF PLUS červen 2008