Houby

What mushroom?
What leaf?
Houba jako fantastická forma života kdesi mezi rostlinou a živočichem. Houbaření jako typicky český kulturní rituál, kterému se údajně věnuje až osmdesát procent obyvatel napříč sociálními vrstvami. Houba jako inspirace umělců. Houba jako katalyzátor zániku něčeho starého a zrození něčeho nového. Houba jako magický symbol.

Autoři a umělecký tým, info:

Představení je především poctou kráse a mystériu hub. Po vzoru happeningů Johna Cage - hudebního skladatele a mykologa - nabývá střídavě formy tance, koncertu, přednášky, performance, laboratorního experimentu nebo filmu. Na jevišti se potkává živá hudba inspirovaná zvukem nejjednodušších akustických nástrojů, promítané fotografie a online mikroskopie, minimalistický pohyb a objekty zhotovené z materiálu nalezeného v lese.

Stále více máme pocit, že se nedostávám nikam. Pomalu, jak řeč běží, pomalu, máme pocit, že se nikam nedostáváme. To je radost, která bude pokračovat. Jsme-li rozhněváni, není to radost. Nic není radost, jsme-li rozhněváni, ale náhle je to radost a pak stále více to není rozčilující. Původně jsme nikde nebyli, a nyní opět máme radost, že pomalu nejsme nikde. Jestliže je někdo ospalý, ať jde spát.

John Cage: Přednáška o ničem; 1950

My voice Vanishes in the wind: Mushroom-hunting.

Můj hlas Ztrácí se ve větru: Houbaření.

Masaoka Shiki (1866-1902)

Často se obdivujeme přírodě cizí, aniž bychom dobře poznali tu svou. Ve znalosti tajemných hub a ve sběru jich k jídlu učinil náš národ již v dávnověku veliký pokrok. Dnes je v tomto směru první mezi všemi národy vůbec.

Dr. F. Smotlacha 1947

Sbírání jahod, borůvek, jest prací; sbírání hub jest zábavou. Má cosi společného s lovem, skýtá různá překvapení, možnost rozkošných dobrodružství v přírodě, krátce sbírání hub má skutečně mnoho prvků ryze sportovních a to sportovních v nejušlechtilejším slova smyslu. Houbařství nemůže být nikdy sportem, kde já jako nečinný divák platím si někoho,  kdo za mne sport odbude a je za to také třeba i placen. Houbařství vyžaduje inteligence, bystrosti, vytrvalosti a nabádá k ušlechtilému studiu.

Otakar Zejbrlík (1946)

Ohlasy v tisku:

„Inspirováno happeningy Johna Cage, který byl sám velkým sběratelem hub, to byla pak především hudba performance, skrz kterou plula řada diváků s připřenýma očima svoji cestu představením."

Astrid Priebs-Tröger PNN 4/11/2009; UNIDRAM 2009