Teritorium

Ve svém vlastním teritoriu se obklopujeme předměty činnostmi, zálibami, zvyky, gesty, výrazy v tváři, průpovídkami, slovy, citoslovci, povzdechy, vědomím vlastních úspěchů, trapasy, pocity nezdaru. Čím více se zabydlujeme ve svém teritoriu, tím hůře se nám daří vykročit vstříc někomu jinému.

„I had a little party this afternoon at three, Twas very small, just three in all, just I, myself and me"

Dietrich Bonhoeffer, The Cost of Discipleship

Autoři a umělecký tým, info:

Teritorium je další v řadě experimentálních projektů tvůrčí platformy BocaLocaLab. Navazuje a předchozí inscenace Tiká, tiká politika, Klikněte na video! a Evropané (rovněž k vidění v Roxy/NoD.). Pro všechny projekty je společné prozkoumávání možností jazyka a řeči, uplatňování hudebních kompozičních principů a využití technologií (mikrofony, mikroporty, videoprojekce). Tentokrát jsme navíc kladli důraz na rozvíjení tématu skrze herecké improvizace na dané téma. Inscenace se opírá o bodový scénář, vedle toho je však otevřena novým impulsům a volným improvizacím, stejně jako návratům motivů, které herci objevovali v průběhu zkoušení. Tvar kompozice Teritorium nepovažujeme za uzavřený. Předpokládáme, že se bude dále rozvíjet pod vlivem divácké účasti.

Ohlasy v tisku:

„Tvůrčí platforma Boca Loca Lab patří přinejmenším v Praze k tomu zajímavějšímu, co se na poli experimentálního divadla děje. Nejen systematičností s jakou buduje a zdokonaluje svůj formální jazyk, vystavěný především na řeči, na jejím rozbíjení a opětovném skládání do nových a mnohdy nečekaných významů, ale také tématy zaměřenými ke společnosti a politice. K jejich nejúspěšnějším inscenacím patří zejména Tiká, tiká politika a Evropané."

Roman Sikora: Všechno, co je moje, je mé teritorium; 28.01.2010 Deník Referendum

„Důležité v té inscenaci je slovo moje, to se vyskytuje v každé replice, v různých gramatických tvarech, ale moje je tam vždycky. A tím slovem moje oni napřed ohledávají prostor a potom svou situaci v tom prostoru. Čili začíná se jakoby popisem vlastního bytu, svých věcí, svého zařízení, ale nejde jenom o věci, jde i o vztahy.(...) Vlastně se tam neřekne skoro ani jedna věta, která by měla podmět a přísudek, textu je tam přitom spousta. Ale ty postavy jsou naprosto přesně charakterizovány."

Aleny Zemančíková, celá recenze (Český rozhlas) k poslechu zde